Na začátku Dlouhé cesty stály dvě ženy - Martina Hráská z Čelákovic a Bibiana Wildnerová z Mostu. Poprvé se setkaly v roce 2002 na chodbě oddělení dětské onkologie v Motole. Jejich děti, Ondra a Betynka, v průběhu dalších dvou let svůj boj o život s těžkou nemocí prohrály.
V těchto nejtěžších chvílích jim, kromě jiného, pomáhalo i vzájemné sdílení všeho, co prožívaly. Tehdy vznikla myšlenka setkat se i s ostatními rodiči, kteří mají podobný osud. Navzájem se povzbudit, inspirovat, podpořit. Najít nové cesty života a sílu po nich kráčet …
A tak byl v roce 2005 založen spolek Dlouhá cesta, z.s. (dříve občanské sdružení) s cílem umožnit setkávání lidí, které spojuje stejný příběh. Jeho posláním byla – a je i dosud – podpora rodin, ve kterých zemřelo dítě v jakémkoliv věku a z jakékoliv příčiny. U vzniku sdružení stály ještě dvě další ženy: Alice Nejmanová z Čelákovic a PhDr. Ilona Špaňhelová z Prahy. Patří jim velké poděkování - zejména proto, že nepatří mezi pozůstalé rodiče.
Pro všechny zakladatelky to byl velký krok do neznáma.
V roce 2007 byl v České televizi uveden dokumentární film Olgy Sommerové Přežili jsme svoje děti. V témže roce se uskutečnilo první velké svépomocné setkání pozůstalých rodičů a začala práce na aktivitách a projektech, které iniciovali sami rodiče. Všechny započaté projekty pokračují i v současné době. Patří mezi ně Barevný anděl (postupně Jitka Ševčíková, Iveta Coufalíková, Kateřina Černá), Prázdná kolébka (postupně Lucie Burdová, Anna Kodríková), Vzpomínkové akce (Líba Fáryová). Na začátku roku 2008 se ke sdružení připojila Iveta Coufalíková z Luhačovic, která se později stala členkou Rady spolku.
Od roku 2008 se kromě Prahy začínají konat svépomocná setkání také v Brně, Ostravě, Zlíně a probíhá první rekondiční víkend pro pozůstalé rodiny. Na podzim 2008 je zahájen projekt Nejste sami a vyškoleno prvních 15 dobrovolníků - laických poradců.
A pomáháme dále:
V roce 2011 jsme se poprvé připojili ke Světovému dni památky zesnulých dětí, který připadá vždy na druhou neděli v prosinci. V dalším roce jsme začali cíleně připravovat dobrovolníky, kteří v tento den pořádají na mnoha místech vzpomínkové akce a setkání. Projekt jsme nazvali Zapalme svíčku (koordinovala Martina Hráská, nyní Zdenka Volavá).
V roce 2012 jsme začali v iniciovat aktivity zaměřené na zlepšení komunikace pozůstalých rodičů s laickou a odbornou veřejností. Zahájili jsme pořádání besed, workshopů a kurzů pro laickou i odbornou veřejnost.
V roce 2013 jsme ke stávajícím webovým stránkám uvedli do provozu i podpůrný samostatný web projektu Prázdná kolébka věnovaný rodičům, jimž zemřelo miminko před narozením, při narození nebo krátce po něm .
V roce 2014 jsme získali první akreditaci Ministerstva vnitra ČR na dobrovolnický program Nejste sami. V témže roce jsme ve spolupráci s Divadlem Kampa začaii vytvářet a zkoušet divadelní představení Budu všude kolem tebe, které mělo premiéru v roce 2016. Též jsme obnovili výstavu Láskyplné vzpomínky.
V roce 2015 jsme s podporou Nadačního fondu Avast zahájili pilotní e-learningový kurz Péče o rodiče po perinatální ztrátě pro zdravotníky a další pomáhající profese. Rozeběhli jsme též pořádání kurzů a seminářů pro členy IZS, HZS a dalších.
V roce 2018 jsme otevřeli kancelář a poradnu v Praze 9. V témže roce jsme získali akreditaci MV ČR na dobrovolnický program Zapalme svíčku. A s finanční podporou Evropského sociálního fondu EU jsme připravili dlouhodobý projekt Vědomý zármutek.
V roce 2019 jsme získali další akreditaci MV ČR na dobrovolnický projekt Svépomocná setkání.
V roce 2020 aktualizujeme a vytváříme nové webové stránky a pokračujeme v našem poslání.
Naše činnost je uskutečňována převážně díky obětavým laikům - dobrovolníkům, kteří do své práce vkládají ohromné úsilí, nadšení a osobní sílu. A samozřejmě i díky všem, kteří nás na této cestě podporují - členům, dobrovolníkům, externím spolupracovníkům, dlouhodobým (nejen finančním) partnerům, dárcům, sponzorům a všem ostatním příznivcům.
„Často nám lidé říkávají: ‚Obdivujeme Vás za to, co děláte…‘ Velmi nás to těší, ale ve svém nitru cítíme, že naše zásluhy nejsou nikterak zvláštní a obdivuhodné. Jsme lidé, které potkalo něco, co naprosto změnilo naše životy a životní hodnoty, aniž bychom si to přáli. Snažíme se pracovat, pomáhat, být prospěšní a užiteční. Je to pro nás cesta, dlouhá a jediná přijatelná.“
Děkujeme, že nám pomáháte.
Od roku 2022 se začíná psát další kapitola Dlouhé cesty. Zakladatelka Martina se rozhodla předat vedení organizace Zdence Volavé, která byla od roku 2017 dobrovolnicí. Proces předávání je smutný i veselý, plánovitý i překotný, plný odhodlání i obav. Pomyslný štafetový kolík by jedna máma na dlouhé cestě té druhé měla zcela předat do konce roku 2022.
Do konce roku 2022 se podařilo předat vedení Dlouhé cesty do rukou Zdenky Volavé a sídlo s kanceláří přestěhovat doprostřed republiky, do Žďáru nad Sázavou.
S novým vedením spolku fungují všechny stávající projekty a od roku 2023 přibyly další: především Pozůstalostní péče v rámci dětské paliativní péče financované Nadací rodiny Vlčkových. Dále letní tábor pro pozůstalé sourozence/děti; Vědomý zármutek v jednotlivých krajích republiky a odborná poradna pro pozůstalé v Praze, kde poskytuje poradenství Zdenka Volavá.