02.08.1974  29.02.1992

Drahý Míšo,

letos to bude již neskutečných 20 let, co Tě neopatrný řidič porazil a Ty jsi na místě zemřel. Vracel ses domů z vedlejší vesnice a necelé dva kilometry od domova se to stalo. Přivezli nám Tě již bez známek života. Dodnes cítím tu něhu a lásku, kterou jsem k Tobě cítila, když jsem Tě držela v náručí a věděla, že Ti musím dovolit odejít. Pořád vidím tu nesmírnou bolest Tvého táty, který se s tím nedokázal vyrovnat a za 8 roků podlehl rakovině a odešel za Tebou. Jen to, že jste se tam spolu možná zase setkali, mi dalo sílu to všechno přijmout a naučit se zase žít.

Každý rok na výročí té tragické události bych Ti chtěla říct, že na Tebe nikdy nezapomenu. Teď, když jsem se naučila na počítači a objevila tyto stránky, mám velikou radost, že Ti to můžu napsat. Byl jsi naše sluníčko a zůstal pro mne pořád. Někdy za mnou přijdeš ve snu a já mám potom rozzářený celý den. Chci Ti říct, že na Tebe pořád myslíme, já i Tvůj bráška Pavel a sestra Janina. Moc nám chybíš a nikdy na Tebe nezapomeneme.

Moc Tě miluje

Tvoje mamka Jana