Andrejka Hejtmánková
27.03.2003 17.11.2024
Ájinko naše milovaná... Tvůj život nebyl lehký. Trpěla jsi hraniční poruchou osobnosti, ale statečně s ní bojovala.
Odešla jsi rukou bývalého přítele, kterému jsi chtěla pomoct. Teď nám strašně moc chybíš. Jako dítě jsi nám říkala, že až vyrosteš, tak mě (mamku) vezmeš do Ameriky a taťku na Slovensko na autodráhu. Tenkrát jsme se tomu moc nasmáli. Místo toho jsi nás vzala na dlouhou, Dlouhou cestu a my jsme na ni s Tebou.
Teď když píšu tyto řádky, je to zrovna měsíc, co jsem Tě našla v pokojíčku bez života...
Milujeme Tě moc, lásko naše, holčičko naše!
Tvoje mamka, taťka, sestra Stellča a bráškové Kubík a Mareček.